Jaký je rozdíl mezi GroundWork a Book of English Vol. 1?

Přibližně kilo a půl. A jiný odstín modré. Seriously, though, BoE se doprodala (scream), dotisk nebyl v plánu, chtělo to náhradní řešení. Přenositelnější, kompaktnější, možná graficky stravitelnější.

GroundWork jsem od začátku plánoval vydat na papíře, už jen proto, že gramatika je v něm dle mého soudu vysvětlena lépe než v BoE. Na druhou stranu Book of English, to its credit, obsahovalo Notebook, který je co do přínosu minimálně srovnatelný s hlavními gramatickými vysvětlivkami.

Skloubil jsem tedy best of both worlds: gramatiku z GW a Notebook z BoE (včetně kompletních příběhů a překladových testů). K tomu se přidalo pár dalších ozdůbek a přílepků a voilá, je zde papírový Groundwork, který můžu z celého srdce doporučit.

Co z BoE v GroundWork chybí?

Věci, které většina z vás možná ani postrádat nebude, i když já sám je mám ve velké oblibě. Chybět bude v podstatě vše, co v BoE najdete na stránkách THE ENDS, a stejně tak příběhy ze STORYVILLE (plus gramatický výklad je nahrazen novým, viz výše). * Příběhy z BoE v nějaké podobě vyjdou časem znovu, možná jako součást série Book of Stories.

Pokud už mám BoE, mám si pořizovat GroundWork?

That's a tough one. Osobně si myslím, že nemít GW na papíře je smrtelný hřích under any circumstances. Zároveň chápu, že vydávat peníze za knihu, jejíž obsah z podstatné části máte v jiných podobách, nemusí jednoho dvakrát lákat. Na druhé straně, přenosná BoE. Přenosná! Tož tak.

Pokud mám GW jako ebook, má smysl si pořizovat i knihu?

Ab-so-lu-te-ly. Obsah ebook je zhruba jen třetina tištěné knihy. Nemluvě o tom, že nyní budete mít vše na papíře. Na papíře!

Co ony zbývající dvě třetiny, vyjdou v elektronické podobě?

Ano, postupně budu většinu obsahu převádět i do elektronické podoby. Jakmile bude ten či onen oddíl dostupný ke stažení, dám prostřednictvím newsletteru vědět.

A bude se--

Ne. Pro majitele papírové verze bude ebook v ceně.

Jupí.

Co je GroundWork?

GW je soubor čtyř kapitol pojednávajících o základní anglické gramatice. Každá z nich popisuje několik gramatických jevů různé vážnosti a každá představuje výrazný krok kupředu.

GW pokrývá všechna základní úskalí anglické gramatiky, aniž by se přitom zabíhalo do zbytečných podrobností nebo bychom se nimrali v nepodstatných rozdílech. Nejde zde o angličtinu, z které se skládají oficiální testy, jde o angličtinu, která se dnes v anglicky mluvích zemí skutečně používá.

Jelikož vedle velké gramatiky existuje neméně důležitá gramatika malá, sestává druhá polovina knihy z kratších gramatických poznámek (Notebook z BoE Vol. 1)

Gramatika se nejlépe učí, když je navázána na souvislejší text, pročež zde najdete i kompletní příběhy a dialogy, z nichž jsou gramatické poučky vypreparovány. Vedle gramatiky si můžete výrazně rozšířit slovní zásobu - jak prostřednictvím příkladových vět, tak i příběhů

Jaký je smysl GroundWork?

V prvé řadě by vás GroundWork měl nastartovat, nebo chcete-li, uvést do děje: poskytnout vám základní povědomí o fungování angličtiny, poukázat na nejožehavější problémy a dovést vás do bodu, kde se při používání angličtiny budete cítit relativně jistí.

Po úspěšném zvládnutí GroundWork by vám nic nemělo bránit v práci s delšími anglickými texty. (Přeložit větu je jedna věc. Přečíst si článek a pak jej z hlavy převyprávět, no co vám budu vykládat.) Nasajte GroundWork a můžete se s klidným svědomím přesunout k příběhům.

Pro koho je GroundWork určen?

Pro inteligentní (opětovně) začínající studenty. Každopádně není pro blbce ani pro lenochy (a především pak není pro chronické stěžovatele). Je zamýšlen pro lidi, kteří mají výdrž. Že na cizí jazyky nemáte buňky? Holt budete postupovat trošku pomaleji. Hybaj do žita než vám flinta zrezne.

Z praktického hlediska je GroundWork určen: a) blaženě nevědomým začátečníkům, kteří netuší, jaká mezi angličtinou a češtinou zeje od prvního kroku propast; b) těm, kteří se o angličtinu kdysi letmo otřeli (možná i opakovaně) a nabyli přesvědčení, že angličtina je neproniknutelnou houštinou vzájemně si odporujících pravidel – možná ano, ale co s tím naděláte?

Proč čtyři dlouhé kapitoly?

Protože všichni víme, jak se osvědčily krátké učebnicové lekce. Naučíte se jev A, projedete si nabobtnalý soubor testů na tento a pouze tento jev, bez jakékoli vazby na podobné gramatiky; vzápětí se přesunete k jevu B a jev A je tímto zapomenut. Nebo se pletu?

GroundWork vás bude naopak nutit udržet si v paměti potřebné informace co možná nejdéle, i za cenu bolestného úvodního vstřebání a neméně bolestného průběžného upevňování. Není ale celý smysl studia cizího jazyka právě v tom, udržet co možná nejvíc informací v paměti co možná nejdéle?

U testů pak nebudete dopředu vědět, čím se vás ta či ona věta snaží zaskočit a budete tím pádem nuceni znovu a znovu šmátrat v paměti, lovit odplouvající poznatky a tlačit je zpět. And that's the way it's supposed to be, jak určitě někdo někde zpívá.

Výběr gramatik: Proč X ano a Y ne?

POZNÁMKA: Tento úsek je pohledem pod kapotu a není určen ani tak samotným studentům jako spíše fellow English teachers, jolly good or not.

Klíčovým pojmem při výběru je užitečnost. Definovat užitečnost u jazykových jevů (je tohle opravdu důležitá gramatika? nejde se bez tohoto obratu obejít?) znamená vydat se všanc smečce zasloužilých učitelů s velkým kolektivním výrůstkem na rameni. Stejně jako se nedá očekávat zásadní prozření od osmdesátiletého komunisty, nedá se toto očekávat ani od učitele s třicetiletou praxí. Jak jako, zbytečné? Vždyť to tak učím už xy let. Učíš. Blbě.

Podle čeho vybírám gramatiky, s nimiž míním studenty obeznámit už v úvodní fázi studia? A podle čeho zavrhuju jiné, některé se vším všudy (ought to, mustn't, needn't, shall) jiné jen dočasně (it's being done, lately–recently, why don't we...)? Proč X ano a Y ne?

Můj reasoning je zhruba následující: X ano, protože díky X nejen že vyjádříte spoustu důležitých myšlenek – což je samo o sobě klíčová devíza – ale navíc jeho prostřednictvím pochopíte, jak fungují P, R a D (třeba). Proto je zde X zastoupeno – je užitečné a ještě otevírá a zastupuje celou jednu výseč anglické gramatiky.

Naproti tomu Y je gramatika pro chytrolíny – nepodstatná, málo užitečná, izolovaná a v první fázi vysloveně škodlivá. Jistě, učitelé vám rádi vysvětlí rozdíl mezi next year / the next year, s chutí se pronimrají dvojicí on time / in time, dlouze budou rýsovat dělící čáru mezi will have been doing a will be doing, nic z toho ale nikomu k ničemu nebude.

Výkladem zmíněných ought to, mustn't, needn't, shall či seznamy obskurních idiomů staženými z internetu sice na své studenty uděláte dojem (aby ne, impressing teenagers is like shooting fish in a barrel), ale v podstatě jenom mrháte časem, který by si mohly právoplatně nárokovat jiné jevy.

Abychom si rozuměli: všechna Y byla poctivě brána v potaz. Není to tak, že díky vašemu freneticky naťukanému mailu plnému kapitálek a vykřičníků si yours sincerely bude rvát vlasy a zpytovat svědomí, "jak jsem mohl zapomenout na try s gerundiem?!" Vím o něm, nepovažuju za podstatné.

Pokusím se krátce obhájit NEZAŘAZENÍ určitých jevů do GroundWork:

Do zmínky o počasí by za normálních okolností jistě patřilo i foggy a další podobná slova. Ale odsud posud. Je dobré rozložit síly, nepřepálit začátek, neodradit, neznechutit. Proto zde nenajdete feel po boku see / hear, proto počkám s průběhovými tvary trpného rodu (we are being told), proto si své místo na slunci musí vysloužit should have done / would be saying, a proto se odsouvá premiéra předminulého času (I wish I had known). Naučte člověka rybařit a nebude mít nikdy hlad. Naučte studenta předminulý čas a od té chvíle jej bude hledat za každým výstupkem.

⇨ Učit shall je jako učit české přechodníky (uševše, platíc), obojí se dávno poroučelo ze scény. Ought to je zbytečné, pokud znáte should. Mustn't? Needn't? Give me a break. Máte can't a máte have to; k čemu mustn't a needn't?

⇨ Jistě, po try se někdy používá ing tvar a po stop naopak infinitiv, ale upřímně řečeno, jak často k tomu dochází? A nebude tato znalost nakonec kontraproduktivní? Zmatený a informačně přetížený student rezignuje a tvary sloves začne flákat od boku – stejně se v tom nejde vyznat, říká si.

⇨ Samozřejmě, české časové do (někdy) se ne vždy překládá pomocí until, někdy je potřeba použít by (a lze poměrně jednoduše vysvětlit kdy se používá které). U studenta začátečníka by ale snaha o vysvětlení rozdílu vedla jen k jeho zmatení a trestuhodnému odsání omezené energie. Totéž platí pro rozdíl mezi ago a before. Jedno je potřeba znát od začátku (ago), s druhým lze počkat. All in good time – všechno má svůj čas.

⇨ Ano, chyba může být i error, pane od počítačů, error se ale co do užitečnosti nemůže rovnat dvojici mistake / fault, alespoň ne v oblasti běžné každodenní angličtiny. A ostatně, co se chyb týče, na žebříčku užitečnosti se před error určitě umístí i spojení go wrong / screw up.

⇨ Ano, vedle used to se lze do vzdálenější minulosti vracet i pomocí would – a je nádhera, když se to umí, s tím ale angličtina začínajícího studenta nestojí a nepadá.

⇨ Ano, vedle let's not go lze ve stejném významu říci i don't let's go – akorát to už dnes nikdo neříká, je to trochu jako učit studenta češtiny tvar vezměmež.

⇨ Vím, že existuje foodstuffs, hairs, nebo persons, ale přesto zde píšu, že stuff / hair / person nemá množné číslo. Technically speaking kecám, mám-li však na výběr mezi milosrdnou lží a matoucím závalem informací (což zde mám na každém kroku), volím lež. Co se nepravidelných tvarů množného čísla týče, nebojte – oni si ti volové, nože, bochníky a kaktusy na svou hvězdnou minutku počkají.

⇨ Je nepopíratelnou skutečností, že the se před samohláskou vyslovuje trošku jinak než obvykle, a že ve stejné konstelaci volí neurčitý člen variantu an. Je stejně nepopíratelnou skutečností, že naučit české studenty používat správně členy i v jejich základní podobě je úkol, před nímž by dal Sisyfos přednost stávajícímu zaměstnání.

Snažím se tím říct, že THE BIG PICTURE je v této chvíli mnohem mnohem mnohem důležitější než přehnané lpění na pořádku a úplnosti. Kdybych do GroundWork začlenil výše uvedené – a z větší části nepodstatné – informace, popřel bych tím v podstatě vše, o co se zde snažím.