REJSTŘÍK POJMŮ


Při sestavování plánu na hodinu se hodí mít zkratky pro nejfrekventovanější činnosti. Zde jsou moje:

INN ⇨ nejzajímavější (zvýrazněné) obraty z článku, přínosné z hlediska gramatického nebo slovní zásoby; hlavní smysl práce s jakýmkoli textem; s vocab se překrývá jen málo

AT ⇨ (short for 'among themselves') konverzace studentů mezi sebou, variace na obsah příběhu, otázky a odpovědi / společné vyprávění, improvizované dialogy

Další důležité abreviace:

INTRO ⇨ krátký úvod k příběhu; nastíní o co půjde, zmíní základní postavy a vydláždí cestu k slovní zásobě

VOCAB ⇨ vysvětlení slovní zásoby; probíhá v angličtině, až nakonec dojde řeč na české překlady

TELL ⇨ vyprávění příběhu, spatra, poutavě, ze zajímavé perspektivy, se schopností improvizovat, přidávat/ubírat informace podle reakce studentů

INQUIRE / RECALL ⇨ dotazování se na obsah příběhu; inquire probíhá ještě tutéž hodinu, recall hodinu následující, podstata je tatáž

BLOW-UP ⇨ podrobný rozbor INN, včetně předpokládaných problémů a souvisejících jevů, každý INN je (implicitně) uveden "tenhle obrat málo používáte, protože..."

POINT-OUT / PSYCH-OUT ⇨ rychlý průlet INN prostřednictvím krátkých vět na překlad; "jak byste řekli...?"; hromadně na celou třídu nebo systémem 'každý student jedna věta'

BOLD-INN ⇨ seznam INN v základní formě (včetně kontextové nápovědy), které studenti musí při vyprávění příběhů použít

KW ⇨ klíčová slova, stručný průvodce příběhem (pouze z hlediska děje, neposkytuje INN)

SPIN-OFF ⇨ improvizované konverzační situace založené na momentkách z aktuálního příběhu

MARTIAN ⇨ zcela improvizované rozpravy na všemožná velká i malá témata

JUMPSTART ⇨ (předem připravená) věta, jež urychlí start AT a překlene fázi "kdo budeš, mně je to jedno, mně taky, já nevím jak začít, já taky ne."

KICK-OFF ⇨ překladový warm-up test na začátek hodiny, založený na INN ze starších příběhů; studenti společně překládají u stolů, učitel obchází třídu, opravuje, vysvětluje, koulí očima

FILL-OUT ⇨ (interaktivní) doplňovačka jako úvodní obeznamovací krok v práci s příběhem (homework)

FILL-IN ⇨ doplňovačka (1 gap = 1 word), ideální jako homework po prvním vyprávění příběhu

GAPFILL ⇨ gramatická doplňovačka na delší pasáže, ideální pro práci v hodině

NOTES ⇨ zápisky z AT, pomocí nichž učitel rozebírá nejčastější chyby a nastiňuje alternativy

AT: SET-UPS


Každý typ konverzace má trochu jiný účel. Jednou jde o to, aby studenti při vyprávění použili zajímavé obraty (BOLD-INN), jindy zase o to, aby daný obsah převedli do jiné perspektivy a časového rámce; jednou se od nich čeká, že za využití linking words (besides, anyway, all in all, long story short) dokáží vést delší souvislý monolog; jindy je cílem, aby si rychle a přirozeně předávali slovo, a jindy zase, aby jeden na druhého rychle reagovali (oh did you? / that's a first / tell me about it).

Každopádně je dobré variovat. Stále stejné vyprávění typu "tak si mezi sebou povyprávějte co se Johnovi stalo" se vám i studentům rychle omrzí.

REGULAR AT ⇨ Pod běžným AT si obvykle představíme vyprávění v minulosti a 3. osobě (John šel ze schodů a spadl). To ale není zdaleka jediná možnost. Celou řadu variant vám nabízí libovolná kombinace tří PERSPEKTIV:

⇨ ICH-FORMA (co se stane/stalo/děje )
⇨ YOU (co se stane/stalo/děje tobě)
⇨ 3. PERSON (co se stane/stalo/děje někomu jinému)
a stejného počtu ČASOVÝCH RÁMCŮ:
⇨ MINULOST (nejběžnější)
⇨ BUDOUCNOST (F.T., ie. fortune teller)
⇨ AKTUÁLNÍ PŘÍTOMOST (přímý přenos)
Takto můžete dospět například k následujícím set-ups:
⇨ REAL-TIME: sám jako aktér děje popisuju (třeba po telefonu) co se mně zrovna děje (časy přítomný průběhový, předpřítomný průběhový, budoucí a jiné)
⇨ GOSSIP: dva lidé pomlouvají/chválí aktéra děje, ie.popisují co se mu stalo (minulé časy)
⇨ PREDICTIONS: vědma vypráví aktérovi děje co se mu přihodí a ten ji doplňuje svými, často nesprávnými, odhady (budoucí časy)
Studenti si takto udržují schopnost používat všechny základní časy. V improvizovaných spin-off konverzacích pak prokáží, že nemají problém do sebe jednotlivé časové rámce vplétat:
How long have you known about Santa, Timo? -- Oh, Dad told me last week. -- Is he going to tell me too? -- He's discussing it with Mom right now, actually.
U běžného vyprávění mohou oba studenti buď vyprávět za stejnou postavu (vědmu, Briana etc.) nebo si role rozdělit (jeden neví, ptá se). Slovo si studenti předávají buď přirozeně, tedy po dokončení logického úseku (myšlenky), nebo, v extrémnějších polohách:
a) QUICK-TURNS: velmi rychle (nikdo nemluví déle než pár vteřin, studenti se derou o slovo, předávají si je klidně i vprostřed věty
b) 90-SEC: každý student musí sám utáhnout delší dobu (90-120 vteřin) - slovo se předává až po zaznění zvukového signálu
Velmi akční a přirozený set-up je ME+YOU =aktér + postava zvenku
JOHN: so I open the door... – MARY: ...and you see Dad, right? – JOHN: ...that's right—and I didn't expect that at all – MARY: Can't blame you, frankly.

NO DEAD AIR! ticho je špatně! skákání do řeči se podporuje! ŠPATNĚ: dlouhé zdvořilé čekání na to, zda z partnera náhodou ještě něco nevypadne

so we had to go to bed early that night... -- ...even thought you were hoping to stay up late... -- well, so were you... -- right; but we knew why Dad was doing this... -- yeah, he meant well, poor guy

BOLD-INN ⇨ Jako úplně první by nicméně na řadu mělo přijít vyprávění za použití INN. Studenti si takto ověří, že dané obraty a gramatiky dokáží použít; také si uvědomí, že by se jim při běžném vyprávění nejspíš vyhnuli a o kolik by se tím ochudili

INTERVIEW ⇨ studenti si musí pilovat i tvorbu otázek, protože s nimi mívají velký problém; opět ve všech perspektivách i časových rámcích

MEMORY LOSS: Why is there a tree in the room? Do I know these people? Is anyone going to explain to me what's going on?
PLAIN OLD INTERVIEW: How did you find out about the gift? Whose idea was it to go to the garage?
ASK F.T. ABOUT CHARACTER: Is my son going to find the present? Where am I going to hide it?
Za všech okolností platí:

a) zákaz únikových otázek "What happened?" / "What did/will you/she do?" na něž studenti často z lenosti spoléhají

b) pomyslné plusové body za velmi krátké dotazy typu Really? (Does it? / And will you? / So who did? samotné Really? je přitom zakázáno); a stejně tak za dlouhé postupně se líhnoucí dotazy (What do you think would have happened if one of those people had actually noticed what you were about to do?)

SPIN-OFFS / CONVERSATION SKILLSthis is where the rubber meets the road; jednotlivé set-ups sice vychází z daného příběhu, často ale jen velmi okrajově; v podstatě jde o čistou improvizaci

Některé situace mohou být šité na míru určitému typu konverzace a studenti při nich budou tlačeni k používání konkrétních – předem popsaných a vysvětlených – obratů:

FIGHTS: těch si studenti užijí nejvíc; hádat a přít se může každý s každým, potenciálních předmětů sporu je v každém příběhu několik (What do you mean I can't do it?! / You have got to be kidding me! / Oh come on! / Good point. / Ok, fair enough.)

BRAINSTORMING: dvě postavy se společně snaží přijít na řešení vzniklé situace; je třeba umět pracovat s návrhy a hypotézami (why don't we...? / how about if I...? / what if we both...? / are you saying that I need to...? / that's not what I said, though)

GOSSIP: prosté drbání a pomlouvání; cílem není jen popis děje, ale také pokus o hodnocení charakterů a jejich aktivit (can you believe she...?! / what a jerk! / so apparently he had no idea...)

MARTIAN ⇨ (aka How Stuff Works) konverzace typu marťan studenti navenek odmítají, ale ve skrytu duše si jich užívají; velmi dobře se zde ukáže, do jaké míry dokáží studenti své znalosti aplikovat v zcela odlišném typu promluvy

V podstatě jde o to, že dva studenti neviditelnému marťanovi společně objasňují, jak to u nás na Zemi funguje (případně jeden student hraje nechápavého, ale o to zvídavějšího, marťana)

Témat se nabízí přehršel, stačí popustit uzdu představivosti; jakmile máte téma (vana, mravenec, nemoci, nápad, tráva, sezení, tlačítko), měli by studenti zodpovědět zhruba následující dotazy

 WHAT'S IT MADE OF? WHAT DOES IT LOOK LIKE? HOW EXACTLY DOES IT WORK? WHAT'S IT FOR? WHO'S IT FOR? WHAT IF IT DIDN'T EXIST?

 WHAT DID IT REPLACE? WHAT WILL REPLACE IT IN THE FUTURE? HOW DOES IT WORK ELSEWHERE IN THE WORLD?

 CAN WE MAKE IT BETTER? HOW WOULD WE GO ABOUT INVENTING THIS THING OUT OF WHOLE CLOTH?

CÍL PRÁCE

Cílem práce textem není to, aby si studenti po letech pamatovali, kdo měl jakou barvu vlasů a kolik let bylo jednotlivým postavám. Cílem je, aby studenti

1. POROZUMĚLI TEXTU což si ověříte pomocí INQUIRY/RECALL, případně doplňovačky zadané za domácí úkol; další mezery v chápání si studenti navzájem doplní při prvním AT

2. BYLI SCHOPNI POUŽÍT INN VE VĚTÁCH k tomuto účelu slouží BOLD-INN, který nutí studenty k použití potřebných spojení a poskytuje jim kontext, v němž byly dané obraty v textu použity

3. DOKÁZALI PŘEVYPRÁVĚT OBSAH TEXTU k tomu jim mohou pomoci KEYWORDS or a little thing called memory; nejdůležitější každopádně je, aby studenti dokázali obsah přirozeně podat v jakémkoli časovém kontextu (aktuální děj, budoucnost, minulost) v různých perspektivách (mluví o sobě, o někom jiném, k někomu)

4. UMĚLI POUŽÍT INN I MIMO DANÝ KONTEXT zda toto studenti dokážou si ověříte prostřednictvím překladových testů POINT-OUT (již během práce s textem) / PSYCH-OUT (po ukončení práce s textem) / KICK-OFF TEST (s časovým odstupem; nejvýmluvnější a nejvíce deprimující pro obě strany)

5. ZAČLENILI INN DO SVÝCH CELKOVÝCH ZNALOSTÍ tato dovednost se projeví tak, že studenti INN začnou časem spontánně používat při improvizovaných konverzacích (SPIN-OFF, MARTIAN)