Huge Black Fly

JAK UČIT ANGLIČTINU POMOCÍ KRÁTKÝCH PŘÍBĚHŮ

I like to teach English by telling stories. I mean, I do way more than just tell stories, but you get the idea. Some stories I write myself, most I come across when I least expect it. Either way, I take a lot of pride in all of them. My students seem to enjoy learning from them, too.

Now, make no mistake, finding good stories and whipping them into shape is not easy. No siree. There's not that many good stories out there and those that you do dig up still need a lot of work before they become presentable. So it's a challenge, definitely. But it is so worth it.
Maybe you have tried using stories in your classes, and it backfired for some reason or another.
Maybe you can't seem to work up the nerve to start using stories, even though you've been meaning to, like, for ever.
Maybe it has never occurred to you to use stories and now you're like, huh.
Maybe you think your students would not take kindly to the idea.
Maybe you simply think it's a stupid thing to do.
And maybe you're right.
But maybe not.

THE STORY

Je známá věc, že studenti na příběhy slyší. (Obvykle tedy jen na určité, akčně laděné, typy příběhů, to ale zatím ponechme bokem.) Předložíme-li tedy studentům sérii poutavých příběhů, mohli bychom od nich očekávat alespoň minimální snahu z nich něco málo pobrat. The ball's in their court, jinými slovy.

Na následujících stránkách se pokusím ilustrovat, jaké typy příběhů používám ve svých hodinách já a jak konkrétně s nimi pracuju. Jako vzor jsem vybral krátkou skicu A Huge Black Fly. Jde o jednoduchoučký příběh, v němž se na vypravěče v průběhu několika vteřin sesype několik pohrom s více či méně dlouhodobými následky.

Today, I was having a coffee at my favorite coffee house while working on an essay that I'm supposed to finish and hand in by tomorrow morning. Anyway, I took a sip and felt something in my mouth. I figured it must be a bit of a cookie that I'd had for breakfast so I didn't worry about it at first. Then I remembered I didn't have cookies this morning. I reached in and took it out of my mouth. It turned out to be a huge black fly. I screamed and threw it away as far as I could. It flew across the room and landed on the plate of this big bald tough-looking guy. He stood up and looked at me as if he was going to kill me. His wife had to hold him and keep him from beating the hell out of me. And that's not the worst part. I'm kind of clumsy so in the process I also spit coffee all over my open laptop and knocked over the cup, spilling the rest of the coffee on the floor. I could see the customers mumbling to each other, shaking their heads and calling me a loser. The waiter wasn't too happy either. Even though I apologized to him repeatedly for making him mop the floor and gave him a nice tip, I don't think I'll be welcome there for a while. Oh, and did I mention that my laptop died and all my files got wiped out, including the essay I was working on? And that I got an F as a result? Some days just aren't worth getting out of bed for.

* Příběh A Huge Black Fly lze dle mého soudu použít pro jakoukoli věkovou skupinu. Neobsahuje obskurní reálie ani kulturní reference, nenajdeme v něm žádné vulgarity a s popisovanými trablemi nebude nikomu zatěžko se ztotožnit. (Původní verze z webu My Life Sucks se skládala z dvou až tří vět, dovolil jsem si ji upravit a výrazně nafouknout.)

Můj prvotní záměr byl (a je) předložit příběh 12-15letým žákům běžné, tedy nevýběrové, základní školy, případně jakékoli střední školy. Do jaké míry je tato představa naivní, nedokážu posoudit. Standardy výuky angličtiny v Česku jsou ovšem natolik nízké, že jejich nabourání z jakékoli strany bude myslím k dobru věci.

* Úplně původně jsem plánoval sestavit klasickou Students' Book, kterou by sebou studenti nosili a pracovali s ní v hodinách (vedle ní by samozřejmě existovala komplementární Teacher's Book pro vyučující). To by ale u práce s příběhy šlo těžko, už jen proto, že u nich důležitou roli hraje prvek překvapení a fáze práce, kdy studenti znají text pouze z vyprávění.

NOW WHAT?

So you got yourself a nice little story that you think might go over well in class. What do you do next? Well, there are basically two things that need to be done:

You need to know exactly how you are going to use the story. What's the sequence of activities that'll work best? How do you keep your students from getting bored with the story? Good news is, once you figure it out, the same process can then be applied to pretty much any story. (Warning: Figuring it out may take months, if not years of trial and error.)

There's some worksheets to prepare. Oh boy.

So... any questions?

Yes, one. Why do you keep switching between Czech and English here?

That's a good question. And the answer is, I don't really know. Everything sounds better in English, doesn't it? Then again, my original intention was to write all of this in Czech. Turns out I just can't help myself. I'm sorry if this is too much of an inconvenience. But hey, you teach English for a living. If anything, you should appreciate this.

THE PROCESS

Každý text je třeba předpřipravit ze dvou stran:

a) přichystat samotné pracovní listy, s nimiž se bude v hodinách pracovat; to vyžaduje hodně práce, u každého příběhu začínáte odznova, a v první fázi je to boj; postupem času jde nicméně tato práce čím dál líp od ruky * více v oddílu worksheets

b) mít rozmyšlený samotný proces - tedy posloupnost aktivit - rozprostřený do cca 3-4 hodin * výhoda procesu, oproti worksheets, tkví v tom, že jakmile jej jednou doladíte podle svých představ, můžete jej aplikovat na všechny následující příběhy

INTRO + VOCAB • INTRODUCE the story (without giving away the ending or the best parts); just DROP it into your hey-there-good-to-see-you-again speech and let them catch up • explain the vocabulary by DEFINING all of it in ENGLISH (keep explaining each phrase until most students NOD their heads, then have them guess the correct translation)

CONV. INTRO + VOCAB • students RECALL the intro and define the vocabulary using REAL-LIFE EXAMPLES and complete, well-constructed sentences (as opposed to the usual primitive "bald is without hair / take a sip is drinking a little bit" style); all the work is done in PAIRS (this applies to every conversation-style activity)

TELL STORY • just TELL the story as if it has just occurred to you • don't read from paper, try to keep it REAL and NATURAL • feel free to GESTICULATE to illustrate hard-to-grasp vocab (hand in / reach / threw etc.) • also feel free to REPEAT yourself or OVEREXPLAIN where either is called for • don't worry about SKIPPING or leaving stuff out, there will be plenty of opportunities to catch up on it later (such as inquire/recall)

CONV. PUT THE STORY TOGETHER • your students' FIRST attempt at recounting the story based on what they've just heard • of course there will be GAPS and CONFUSION, that's par for the course at this point—there's no need for students to throw up their hands in despair, it's all part of the game, make sure they are aware of that

INQUIRE ask questions to make sure that EVERYONE knows the WHOLE story—little things and DETAILS matter, too, in fact they often carry the best bits of English • it's fun to use a different PERSPECTIVE (the bald guy, the waiter, the fly) to catch the students off guard, thereby drawing them in and keeping them on their toes

CONV. SPIN-OFF • IMPROVIZED conversations loosely based on the story • make it clear that there are to be NO EXCUSES (such as "I can't think of anything else to say" / we have said everything there is to say"; out of ideas, you say? then how come you never shut up when you're supposed to be quiet?) • the WEIRDER the conversation, the better—as long as it's conducted in good English

FILL-IN / BLOW-UP / POINT-OUT hand out the (A) version of the fill-in exercise and make your way through it one gap at a time, stopping to EXPLAIN why this particular word makes a good fit rather than the other one that everyone liked better (then hand out or email the B-version as homework) • alternatively, pick a bunch of GRAMMAR POINTS and explain the crap out of them • or you can just TEST the class on the best bits quickly and collectively (POINT OUT)

CONV. POV (FUTURE / QUESTIONS ETC.) • more discussions from various PERSPECTIVES, or QUESTION-based conversations • there's a lot of examples in the CONVERSATIONS appendix, be sure to check them out

(TIP) KICK-OFF LINES: Pro každý konverzační set-up si připravte strhující opening line, kterou jeden ze studentů rozhovor zahájí. Danou větu těsně před zahájením konverzace třídě předneste, načež ji jeden ze studentů ve dvojici zopakuje a tím se konverzace rozbíhá. Tento krok je přínosný hned ve dvou ohledech. 1) Student, který úvodní větu zopakuje, je rád, že nemusí nic vymýšlet, tudíž je o ni docela rvačka - druhý pak musí promptně reagovat, protože by jinak byl za blbce - a už se vezou; 2) vyhnete se otravné pasáži jinak předcházející každému rozhovoru: "tak kdo chceš být mně je to jedno mně taky tak já nevím já taky ne tak já budu třeba ten policajt tak dobře já bud ten druhý tak něco řekni ale já nevím co já taky ne"

NÁSLEDUJÍCÍ HODINY

Každý příběh je dobré rozprostřít do několika hodin. Učitel zde ovšem našlapuje po velmi tenkém laně. Na jedné straně je třeba, aby se nejpodstatnější obraty studentům opakovaně připomínaly a aby tito měli dost příležitostí je použít. Na straně druhé, počáteční frisson z nového příběhu nevyhnutelně brzy vyšumí a studenti budou mít méně a méně chuti se k němu vracet. Je tedy nutné variovat, přicházet se zajímavými aktivitami, a pomalu utahovat šrouby.

Sám za jednu dvouhodinovku taktak stihnu probrat vše, co si připravím. (Respektive to nestihnu nikdy.) Nedělám si proto žádné iluze o tom, kolik se toho dá zvládnout v průběhu klasické 45-min hodiny. U dvouhodinovek má člověk čas věnovat se simultánně několika příběhům, každému v jiné fázi: během jedné hodiny tudíž můžete uvést nový příběh, připomenout příběh uvedené v hodině minulé a ještě jednou se vrátit k příběhu zpřed dvou hodin. Vedle toho je čas na testy, vysvětlování gramatiky a konverzace.

Tyto možnosti 45-minutovka bohužel nenabízí. Pokud se tři po sobě jdoucí hodiny důkladně věnujete jednomu jedinému příběhu, je na místě obava, že vůči němu studenti otupí a bude čím dál těžší udržet si jejich pozornost. Doporučoval bych proto aktivity vztahující se k příběhu prokládat zcela nesouvisejícími činnostmi, kdyby jen pro osvěžení atmosféry.

HODINA DRUHÁ, NÁVRAT 1. RECALL 2. POINT OUT 3. CONVERSATION

RECALL: Není od věci si příběh hned zkraje druhé hodiny ještě jednou připomenout (ie. inquiry, akorát zase z jiné perspektivy, protože proč ne); jinak hrozí, že absentéři z minulé hodiny budou mimo, a tedy rušivým prvkem; celkově pak platí, že všichni studenti budou rádi za krátké připomenutí

POINT-OUT: Někdy v průběhu hodiny přijde řada na důkladnější připomínku nejpodstatnějších obratů – ty jen krátce nadhazujte, v namátkovém pořadí, a třída kolektivně překládá. Vůbec nezaškodí do vět vložit i jiné, dříve probrané, jevy (viz 'had better' v prvním příkladu). Není nutné překládat celé věty, studenti rychle odtuší, který úsek je podstatný

jak byste řekli: ne abys to rozlil --> spill! ... nejdřív jsem to nechápal --> at first! ... přestože jsem byl poslední --> even though! ... nikdo tě nenutil tam chodit --> make you go! ...

Dejte pozor, aby si nejpokročilejší studenti neuzurpovali všechny překlady pro sebe. Pokud tomu nelze zamezit, dejte alespoň slabším jedincům čas vše vstřebat. Připomínejte studentům, že se musí ptát na věci, které jim nedávají smysl, i kdyby byli ve třídě jediní.

CONV.: využít MUST-USE sheet? dát improvizovaný dialog? zapojit marana? možnosti tu jsou

HODINA TřETÍ 1. POINT OUT INDIVIDUALLY 2. CONVERSATION

POINT-OUT: Využijte stejných obratů jako v kolektivním point-outu z minulé hodiny, tentokrát ale běžte od studenta ke studentovi a každému zadejte jeden či více obratů na bleskový překlad (adekvátně jejich úrovni, buïte milosrdní). Vědomí, že budou pravidelně a nevyhnutelně vyvoláváni před celou třídou by mohlo některé jednotlivce dohnat k extrémním krokům, například tomu, že by se začali učit.

CONV: hádka mezi mouchou a číšníkem? dvě vědmy? pohřební řeč? podmínkové věty? televizní interview?

So far I have been a little heavy on the theory and light on the practice. Let me remedy that.

INTRO

Here's one way you can open the class * there's a different take in the EXTRAS appendix

So... you know how sometimes you're having a drink or just sipping soda or something ... and suddenly you feel like something's wrong ... like, there was something in that drink that you swallowed and now it's in your mouth ... and it could be something totally harmless such as a piece of food ... but it could also be something else, like a fly or a spider ... so anyway, earlier today I was having a coffee and something like this happened to me ... let me tell you about it, but first let's take a look at some vocabulary that you are going to need:

VOCAB

take a sip ... there are several kinds of drinking ... when you're really thirsty, after playing some sports maybe, and you get a beer, you just knock it back quickly ... but if you're having a quiet evening with a cup of coffee or a glass of wine, you just take little sips, because that's how those drinks are supposed to be taken * česky ani ne tak "usrkávat / srkat" jako spíše "popíjet / trochu se napít"

reach ... so you're at a store, ok ... and you ask to pay with a credit card ... and you're told that they don't actually take credit cards ... and you need to pay cash ... you remember that you had put some bills or coins in one of your pants pockets earlier ... so you reach into your right pocket first to see if that's where the money is... ok, now you get it

bald ... at a certain point in our lives, we all have full heads of hair, like in our teens or twenties ... then later some of that hair starts falling out, that's especially true with men ... and sometimes all of it falls out and then that person becomes bald ... right, that's pretty obvious, huh ... anyway, some guys are ashamed of being bald and they try to hide it, but frankly, it's nothing to be ashamed of, in fact it looks kind of cool

+ beat the hell out of sb clumsy knock over spill mumble mop tip wipe st out

STORY

And here's how you can launch the story itself later on. Once again: no preparation, no introduction, just plop it in:

So I'm sitting at this café, right. I love coming here. It's quiet and everyone just minds their own business and the waiters are really nice. And I love the coffee, too. But this time I'm not here to enjoy my coffee. This time I'm here to work. I have a laptop with me and I'm typing on it. The reason I'm working is that I have an essay to finish and the essay needs to be handed in by tomorrow morning and if I don't finish it today I'll be in big trouble. So I'm typing and sipping coffee and suddenly I feel like there's something in my mouth and I figure...

INQUIRY / RECALL

OPTION 1: GUY (PAST) So I was having dinner with my wife, and we were having a good time... let me ask you this: what do I look like? (You are bald and tough-looking.) ---

OPTION 2: THE FLY (FUTURE) So... whose plate am I going to land on? (Some guy's.) All right. Is he going to be happy to see me? (No.) How come? (Because you're a fly.) What's the big deal? (People don't like to see flies in their food.) Why is that? ---

OPTION 2: THE WAITER (PRESENT) So... I have just finished mopping the floor, which I generally hate doing, and I'm glad I got it done. Now I won't have to do it again until tomorrow... Right? Right? (No.) What do you mean, no? (You will have to mop again.) You have got to be kidding me. What's going to happen? ---

OPTION 1 *EXTENDED VERSION* So I'm having dinner with my wife, right, and we're having a good time... by the way, what do I look like? (You are bald and tough-looking.) Right. So suddenly something lands on my plate, something that doesn't belong there. What is it? (Fly.) A fly. (A fly.) Ok. And it didn't just drop out of thin air. Someone threw it. Who was it? (Some man.) A guy. (Yes, a guy.) So I have a bit of a temper, right, meaning I get upset easily. And this definitely pissed me off. Right? (Right.) Ok. So did I kill the guy? (No.) What stopped me? (Your wife.) If she hadn't been there, would I have killed the guy? (Maybe.) Oh, I absolutely would have. Anyway, ...

CONVERSATIONS

This is where the rubber meets the road, so to speak. You need to come up with ways for students to recount the story repeatedly without losing interest. In other words, you need to be very very creative. In yet other words, you got your work cut out for you. Lucky for you, I got one or two tricks up my sleeve that I'm wiling to share with you.

OSOBY postavy, z jejichž perspektivy lze příběh vyprávět:

VYPRAVěč, pochopitelněNEZÚčASTNěNÝ POZOROVATEL, popisuje děj zvenčí • (zde) MOUCHA, protože proč ne • (zde) BALD GUY / HIS WIFE / WAITER, při troše představivosti

čASOVÝ RÁMEC • MINULOST, nejčastější, nejpřirozenější, nejprofláklejší BUDOUCNOST, z pohledu člověka, který ví/tuší, k čemu dojdePřÍTOMNOST, popis aktuálně probíhajícího děje, včetně predikcí

KOMBINACE *PřÍKLADY YOU AND I, ideální typ vyprávění, kdy se oba studenti doplňují TV MODERÁTOR – NEZÚčASTNěNÝ P., nácvik otázek VěDMA – MATKA VYPRAVěčE, konverzace o budoucnosti MOUCHA – čÍŠNÍK, in medias res

Podrobný výčet všech možných kombinací, permutací, perspektiv a konverzačních stylů najdete v příloze – doporučuju nahlédnout.

NEDěJOVÉ VYPRÁVěNÍ, KONVERZAčNÍ DOVEDNOSTI

Nejen dějem živ je člověk: většina každodenních konverzací se točí kolem návrhů, postřehů, dohadů a podobně; na popis akčních scén zas tak často nedochází

NÁVRHY A BRAINSTORMING * cílem je naučit studenty používat spojení typu why don't we... / what if I... / are you suggesting that...? / you'd better not... / you might want to... / I don't think you should... / if I were you... / then again, ... / let's not... / actually I'd rather... / sounds good / that could work * aby nesázeli pouze na provařené maybe you can / maybe we could / it is a very good idea

HÁDKY A SPORY * you have got to be kidding me! / what a horrible thing to say! / I don't think so / what makes you think that? / what were you thinking?! / come on, that's not true! / why the hell would you do that?! * it is horrible! / I think it is not possible! / it is not a very good idea!

POCITY: RADOST, ZKLAMÁNÍ, ZMATEK * but how come you didn't...? / I wonder if... / I can't believe they... / what an amazing story! / you did such a great job... / it's such a relief

VÝčITKY A LÍTOST * I wish I knew how to fight... / we shouldn't have told them / it was stupid of me to... / what was I thinking trying to...? / next time I'm going to have to be more... / I can't believe I didn't even ...

STUDENTS' WORKSHEETS

FILL-IN A+B: doplňovačka typu mezera=slovo, kde většina mezer vyžaduje jedno konkrétní slovo (a pokud ne, pak je vložena nápověda) – ideální pro první obeznámení s psanou podobou textu (A), následnou domácí úlohu (B) a konečně postupné procházení v hodině s učitelovým výkladem (proč zde musí/má být právě toto jedno slovo a žádné jiné)

*** nejjednodušší na přípravu a skvělé na vysvětlování gramatiky; důkladné doplnění jedné stránky s krátkým výkladem u každé mezery vám může klidně zabrat i celou hodinu – šikovně se přitom poukazuje na klasické chyby, jichž se studenti běžně dopouští (a které nejspíš nasekali v domácí úloze)

MUST-USE: cílem tohoto listu je donutit studenty k převyprávění příběhu za použití nejzajímavějších obratů; respektive zabránit tomu, aby příběh podávali zjednodušenou, až primitivní, angličtinou (so some man drink coffee and something is in his mouth and he think it's cookie but it's fly so he throw it and it fly to plate of some other man and...)

*** nejvíc práce, ale určitě se vyplatí; přitom kdy se studenti snaží sestavit věty kolem předpsaných obratů a gramatik máte možnost chodit po třídě, zastavovat se u jednotlivých dvojic a opravovat individuální chyby, na které by jinak při kolektivní práci třeba nedošlo

PSYCH-OUT : v první fázi práce s textem se studentům nejdůležitější obraty připomínají pomocí point-out, tedy jen slovně a krátce, nicméně opakovaně; ty nejdůležitější z nich si pak najdou cestu do psych-out sheet, který slouží jako dlouhodobá připomínka postupně odplouvajících znalostí, použít jej lze i jako homework sheet, aby si studenti procvičili překlady doma

*** poměrně pracné, but remember: this is for the long haul, k větám se můžete (měli byste) v různých podobách vracet ještě měsíce, proto dporučuju dát si na nich záležet a do každé z nich přihodit ještě jednu gramatiku navíc (namísto "přestože nic nevím" dát třeba "přestože se o tom nemáme bavit", aby si studenti navíc připomněli existenci "be supposed to")

* Pracovní listy pro studenty i pro učitele najdete v příloze

TEACHER'S WORKSHEETS

READSHEET: příběh vytištěný velkým fontem jako pomůcka při samotném vyprávění

NOTES / IDEAS: příběh vytištěný menším fontem s vyznačenými BEST BITS a prostorem pro dopisování poznámek

INTRO / VOCAB / STORY / INQUIRY INTRO / STORY: prvních pár vět vyprávění je make-or-break - můžete jimi okamžitě pozornost studentů nebo naopak celý příběh zabít a odsoudit k neúspěchu *** I will now tell you a story about a man who is drinking coffee and he drinks a fly but he thinks it is a cookie... * So I'm sitting at this coffee house, right, and I'm nervous as hell because I'm on a deadline... VOCAB: i slovní zásobu lze vysvětlit tak, aby se studenti nenudili; pomocí příkladů ze života definujte 3-6 slov/obratů v kuse, dokud je studenti ve své většině neodkývají, až poté společně najděte nejlepší ekvivalent pro každý z obratů *** take a sip = usrknout / trochu se napít INQUIRY: každý příběh je po prvotním vyprávění potřeba ještě jednou až dvakrát připomenout - ne každý napoprvé všechno pochytí, že ano; ptáte se tak, aby na sebe otázky logicky navazovaly, studenti odpovídají, vy je opravujete - výsledkem je, že všichni vše ví, což umožní přesun k dalším aktivitám

POINT-OUT (BEST BITS): cílem vyprávění není, aby se studenti dověděli pointu příběhu nebo aby se pobavili; cílem je, aby se něčemu přiučili; proto je třeba jim nejdůležitější obraty z textu znovu a znovu připomínat, nejlépe pomocí různých typů testů; následně pak doufat, že si jich takto co nejvíce zažijí a budou s to je časem sami spontánně používat

BLOW-UP (GRAMMAR): některé obraty či gramatiky stojí za obšírnější výklad; i pro studenty je ostatně poutavější, pokud gramatika vychází z nějakého příběhu, než když vypadne ze vzduchoprázdna učebnicové lekce

CONVERSATIONS: jedním z prubířských kamenů nově nabytých znalostí jsou konverzace (v párech) – během nich se ukáže, zda jsou studenti s to převyprávět příběh, s jehož obsahem jsou obeznámeni, zda tentýž obsah dovedou zasadit do jiných časových souvislostí a povyprávět jej z pohledu jiné osoby, a zda dokáží z čisté vody zimprovizovat zajímavou konverzaci