Karty: Gramatika

Gramatika je u karet rozdělena na šest úrovní, od úplných začátečníků až po nejvíc pokročilé. Šest se jeví jako arbitrary number a taky jím je, ale svému účelu slouží stejně dobře jako kterékoli jiné arbitrary number.

Začátečníci se naučí pracovat s pomocnými slovesy, naučí se tvořit otázky a zápory, a celkově řečeno zjistí—the hard way, obviously—že angličtina, na rozdíl třeba od němčiny, není slovo od slova přeložená čeština.

V následujících dvou úrovních se poperete s modálními slovesy jako jsou would/should (ale také supposed to či have to), rozšíříte svůj repertoár časů za hranice tří nám dobře známých, namočíte prstíky do trpného rodu, a opět si ujasníte, že začínat automaticky překlad do angličtiny stejným slovem jako v češtině je cesta do pekel dlážděna línými úmysly.

A pak už to jde ráz na ráz. Účelové věty. Ing tvary po předložkách. Různé překlady českého ‘radši, kombinace více gramatik v jednom obratu. To vše v různých podobách, pro kompletní pochopení.

Nejvyšší úrovně jsou pro opravdové masochisty a milovníky angličtiny, but I’m repeating myself. Trošku baroko, ale i nadále zůstáváme v hranicích reálné angličtiny — to je čára, kterou při veškeré bizarnosti některých vět nepřekračuju.

* Soubor vět do GRAMMAR jsem překopával a ladil snad deset let. Chtěl jsem, aby tam bylo vše podstatné. Ještě víc jsem chtěl, aby tam nebylo nic nepodstatného. Vše podstatné se navíc snažím nasvítit opakovaně, z různých úhlů, což ostatně brzy zjistíte.

* Není zde jednoduché věty—tripwires left and right. Když něco přeložíte správně, jde o malou životní výhru. Zvládnete-li celou úroveň do té míry, že vás v ní nic nezaskočí, je to masívní zářez na pažbě. (Ovšem pozor: zvládnout neznamená překládat špatně a pak si vždycky říct, aha no jo, to vlastně vím.)